Parková dráha Graz
Parková dráha GRAZ
Po Strasshofu druhá veřejná parková dráha o rozchodu 184, resp. 127mm v Rakousku se nachází ve Štýrském Hradci na jihovýchodě země. Nachází se ve veřejně přístupném parku poblíž nemocničních objektů v jižní části města. Narozdíl od Strasshofu je však udržovaná trať již dokončena, a to včetně zázemí a depa.
ODJÍŽDÍME
Trať tvarem tvoří čtyřúhelníkový ovál, jehož obvod činí asi 500 metrů. Začíná na čtyřkolejném nádraží, jehož součástí je i funkční hradlo a výpravní budova. Z nádraží za zhlavím vychází čtyři koleje; tři se lehce stáčí doprava, kde se po krátké rovince opět pravotočivým obloukem vlévají v jednu hlavní kolej a pokračují dále do tratě. Čtvrtá z nádraží pokračuje rovně, kde z ní odbočuje spojka k točně. Na konci se nachází zdvihací plošina pro dovoz a odvoz těžkých modelů. Točna je řešena jako čtyřkolejnicová, paprskovitě z ní vychází všemi směry nespočet kolejí. Na severní straně točny je rotunda, na jižní pak odstavné nádraží. Další kolej vychází od točny k budově představující hrázděnou výtopnu. Přestože se o hrázděnou stavbu ve skutečnosti nejedná, čtyřkolejná výtopna je zvenčí natřena tak povedeně, že i z malé vzdálenosti je dojem naprosto přesvědčivý. Vraťme se ovšem na trať. Ta za zhlavím vede delší rovinkou, ale již cca po 30 metrech se odděluje zkratka, co se kvapně vrací na začátek hlavního nádraží. Hlavní trať vjíždí do vysokého listnatého lesa, úrovňově přejíždí cestu a pozvolným pravým obloukem vjíždí na malé dvoukolejné nádraží, jehož součástí je i krátký odstavný šturc. Těsně před příjezdem na výhybnu se z tratě odděluje a zase opět spojuje kolej, co slouží jako velká smyčka pro prodloužení jízdy. A rozhodně to není žádný drobek – celou trať tak prodlužuje bezmála o 300 metrů!
Po opuštění malého nádraží toho času dvoukolejná trať pravotočivě chytá kurz hlavního nádraží. Zanedlouho hlavní trať osiří a stane se opět jednokolejnou, znova protne parkovou cestu a kolem velkého starého mechanického návěstidla, v parku umístěným směrem k ulici jako poutač na drážku, vjíždí na první kolej hlavního nádraží.
Po trati, zejména v prostoru hlavního nádraží, jsou rozmístěna světelná návěstidla, dle mého názoru bohužel až příliž masivní a naprosto nemodelové konstrukce. Bývají oboustraná, z čehož lze vyčíst, že provoz probíhá střídavě v obou směrech. Výhybky jsou většinou ovládány dálkově, mají rybinový zámek a odlévané srdcovky. Návěstidla i výhybky jsou řízeny ze stavědla. Kolejnice obdélníkového profilu cca 10x20mm jsou přivařeny na kovových pražcích „U“.
Jízda po trati je tedy možná po třech okruzích:
1) Malý (350 metrů)
2) Střední (500 metrů)
3) Velký (750 metrů)
V době naší návštěvy nebyla dráha v provozu. Proto jsme měli možnost vidět pouze jeden lavicový osobní vůz na rozchod 184mm s číslem „1“, odstavený v otevřené části rotundy. Další, nízkostěnný čtyřosý vůz byl v přístřešku vedle výtopny. A okny do výtopny byla nezřetelně vidět třínápravová parní lokomotiva a tramvajový vůz číslo 777 vlastní konstrukce (obojí 184mm).
Parková dráha v Grazu na mne zapůsobila velmi kladným dojmem. Po dokončení lokomotivy BA700 bude tato dráha jistě jednou z prvních mimobrněnských tratí, co mašinka navštíví. Provoz na dráze je jistě velmi zajímavý nejen díky těsné blízkosti psychiatrické léčebny, ale zejména díky jistě velmi rozsáhlé a jedinečné sbírce modelů vozidel, a světelnému zabezpečovacímu zařízení. Pro fajnšmekry je ve městě nemalá tramvajová síť se dvěma vozovnami a v samém centru také pozemní lanovka.
Tlačítko pro komunikaci s hradlem. Strojvedoucí stisknutím tlačítka nabízí vlak do hlavního nádraží.